Kolekce Strážných andělů vzniká z potřeby připomenout naději a ochranu v době, která bývá neklidná a nejistá.
Strážný anděl však nenabízí jednoduchou odpověď ani jednoznačný obraz dobra. Jeho význam se otevírá až při osobním setkání, kdy se divák přibližuje k postavě a v jejím zrcadleném obličeji může zahlédnout část okolí, světlo nebo vlastní odraz.
Právě v tomto okamžiku se vztah mezi člověkem a dílem proměňuje. Divák už nestojí pouze před sochou, ale na chvíli vstupuje do jejího obrazu. Odraz připomíná, že anděl nemusí být jen vzdáleným symbolem nebo bytostí, která přichází zvenčí. V určité chvíli se jím může stát každý z nás – pozorností, pomocí, odvahou nebo obyčejnou lidskou přítomností.
Postava zachycená před vzlétnutím proto není jen obrazem pohybu. Nese také otázku, co nás dokáže pozvednout a co naopak drží při zemi. Okamžik mezi klidem a letem může být okamžikem rozhodnutí, vnitřní proměny i naděje. Strážný anděl připomíná, že ochrana nemusí mít podobu velkého gesta. Může začít tichým setkáním, pohledem nebo vědomím, že naše jednání ovlivňuje svět kolem nás. V tom spočívá jeho současný význam: každý člověk může být pro druhého přítomností, která chrání.
" width="790"/>
" width="790"/>
